Otcové v kuchyni už dnes nejsou žádná vzácnost. Právě vaření je činnost, k níž se muži v domácnosti obvykle nechají zlákat. Mohou experimentovat a kombinovat nové chuti. Ostatně nejslavnější šéfkuchaři bývají většinou muži. Když se ale za společný stůl posadí také batolata, musí vařící tatínek dodržet některá pravidla. Recepty, které tatínkové rádi zkoušejí, nepatří do obvyklého batolecího jídelníčku. Proto pro vás máme pár základních rad, jakých chyb se vyvarovat, když vaříte pro nejmenší.
Pravidlo číslo 1.
Do jídel pro batolata nepatří cukr ani sůl. Sobě můžete jídlo osolit či osladit podle chuti (i když to moc zdravé není), ale porci pro dítě tohoto ochucení ušetřete. Důvody jsou prosté a zásadní – sůl zatěžuje ledviny, cévy a zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí v dospělém věku. Cukr znamená jen prázdné kalorie, které se přemění v tukové zásoby v těle dětském i dospělém. Pro výživu batolete přidaný cukr nepřináší žádný užitek, ale nadělá víc škody.
Pravidlo číslo 2.
Smažení a pečení je pro batolecí jídlo nevhodné. Při těchto způsobech přípravy jednak vznikají škodlivé (a někdy i karcinogenní) látky, při smažení zase potravina nasákne příliš mnoho tuku. Navíc je takto připravené jídlo pro batole velmi obtížně stravitelné a výjimkou není ani následné bolení bříška. Čím dřív začnete dítě takovým jídlem krmit, tím dřív mu hrozí riziko zvýšeného cholesterolu, nádorového onemocnění nebo potíží s trávicím systémem.
Pravidlo číslo 3.
Jídlo musí být měkké a dobře rozmělněné. Těch pár zoubků, které má mrňous v puse, slouží tak maximálně k žužlání piškotu nebo měkké vařené zeleniny. Větší kousky masa prcek nerozkouše, i kdyby mu chutnaly sebevíc, nejspíš je vyplivne nebo spolyká celé. V druhém případě hrozí, že se jídlem začne dusit nebo mu způsobí problémy v žaludku. Maso nakrájejte na hodně malé kousíčky, nejmenším raději rozmixujte, jinak si na něm nemají šanci pochutnat.
Pravidlo číslo 4.
Zapomeňte na koření. Vy si klidně maso pořádně opepřete a zalijte si třeba celý talíř čili omáčkou, když vám to chutná. Pro malé dítě je ale koření chuťově naprosto nepřijatelné a kromě toho je bude pálit v puse. Protože není na koření zvyklé, bude pro ně jeho chuť mnohem výraznější a intenzivnější než pro vás. Pokud vám celý oběd nevyprská na stůl a porci sní, nedá na sebe dlouho čekat bolení bříška nebo průjem, případně obojí a před tím ještě může jídlo vyzvrátit. Dětský žaludek snese tak maximálně pažitku a petržel v zeleném stavu, případně kopr nebo libeček. Ostatní si nechte pro sebe.
Pravidlo číslo 5.
Nevařte „z pytlíku“. Instantní polévky, kořenící směsi, různé polotovary, to vše obsahuje látky, o nichž nic nevíte. Pro batole je takové jídlo zcela nevhodné, protože je velká pravděpodobnost, že jsou v něm přídatné látky jako je glutamát, konzervanty nebo jiné zvýrazňovače chuti. Pokud nejste kuchařský génius a přesto musíte dítě něčím nakrmit, kupte raději něco z dětské výživy – skleničku s přesnídávkou nebo jiným hotovým jídlem od známého výrobce, na které je jasně napsáno, že je určena pro děti a od které věkové hranice.
Pravidlo číslo 6.
Syrové není vždy nejlepší. O zelenině a ovoci se říká, že je nejlepší syrové, protože se varem nezničí vitamíny a další cenné látky. V případě batolat to tak docela neplatí. Hlavně ti nejmenší nejsou na strávení syrové zeleniny připraveni, také některé druhy ovoce mohou způsobit potíže. Zeleninu až do tří let raději podusíme, než ji dáme dítěti. Ovoce jako jsou jablka nebo hrušky už ročnímu batoleti můžeme dát i syrové, zatímco jahody nebo maliny neškodí krátce spařit horkou vodou. Ovoce navíc dítěti dáváme jen v malém množství. Líbí se vám, jak se capart do omrzení cpe jahodami? Zítra ho možná čeká kopřivka po celém těle. Chcete mu dopřát zralé meruňky, tak ho necháte sníst celé kilo? Připravte se ovšem na pořádný průjem.
Pravidlo číslo 7.
Ořechy a celá zrna až od tří let. Pořád nám všichni zdůrazňují, jak jsou zdravé oříšky a že máme jíst celozrnné pečivo. To je pravda a pro dospělé to s výjimkou alergiků platí do puntíku. Malé děti ale nemají ořechy dostat vůbec, protože nejsou vzácné případy jejich vdechnutí a následného dušení. Stačí chvilka nepozornosti, přílišné zaujetí pro hru a katastrofa je na světě. Celozrnné pečivo zase obsahuje velké množství vlákniny a pro dětský trávicí systém je to velká zátěž. Dítě vlákninu také potřebuje, ale v mnohem menším množství.
Pravidlo číslo 8.
Ochutnávání vede k nezdravým návykům. Capart vedle vás má takovou chuť olíznout vaši lžičku se zmrzlinou nebo olíznout kostičku od grilovaných žebírek. Možná i kapku vína by si mohl loknout. Je to pro něj nové dobrodružství, možná se bude i tvářit nadšeně a vy máte radost, jak si spolu skvěle užíváte. Zkuste to ještě několikrát a za chvíli bude tříletý mrňous dopíjet z vaší sklenice. A to asi opravdu nechcete.
Pravidlo číslo 9.
Jídlo není za trest ani za odměnu. Vy se tady v potu tváře patláte s obědem a ten malý nevděčník nechce jíst. Je zvyklý na to, co vaří maminka, tyhle novinky mu nějak nejedou. Dobrá, zkuste mu dát ještě pár lžiček a když tvrdošíjně odmítá, odneste talíř. Další krmení ale musí následovat až v obvyklém intervalu, žádné dokrmování sušenkami nebo bonbony.
Pravidlo číslo 10.
Chuť k jídlu není projev náklonnosti k vám. Opravdu se může snadno stát, že malému „nejede“ to, co jste uvařil. Neznamená to vůbec nic vůči vám. Třeba mu jídlo od maminky víc chutná, ale lásku k vám to nijak neovlivní!
Když vaří táta, je to vždycky trochu jiné. Pokud vás to v kuchyni baví, vařte s chutí i pro své děti. Jen nezapomeňte na to, že jejich jídelníček se od toho dospělého přece jen liší.
