Chystáte se s dětmi poprvé na lyže? Jak na to, aby bylo učení zábavou, vám poradí Štěpánka Štrougalová, lyžařská instruktorka.
Začněte na běžkách a z mírných kopců: I když je rodič ortodoxní sjezdař a na běžkaře se dívá trochu spatra, doporučuji začít s dítětem na běžkách. Dostane podstatně rychleji pocit skluzu a osvojí si předozadní rovnováhu. Stačí chodit a sjíždět na běžkách mírné kopce. Bez pluhu! Pro obrovskou škálu her vám stačí kousek zasněžené plochy. Legrace si užijete dost a výuka jde tak nějak sama. Lepší je začít s dítětem lyžovat na jaře, kdy již bývá tepleji a obecně lepší počasí. Pozor ale na odpolední stavy sjezdovek. Bývají už pokryté těžkým firnem.
Malý vlek, taky vlek, namažte, a hůlky nechte doma: Začněte s dítětem jezdit na malých dětských vlecích. I jízdou na lyžích směrem vzhůru dítě vlastně trénuje. A nezapomeňte na to, že i když se dítě na lyžích teprve učí a vlastně nic neumí, má mít namazáno – na zoxidované drhnoucí skluznici pocit skluzu nezíská. Co ovšem doma naopak zapomenout můžete, jsou hůlky – ty jsou dítěti na sjezdovkách jenom na obtíž.
Ukázka je víc než slova: Dítě se vždy nejlépe učí názorným příkladem. Cílená ukázka je totiž vždy efektivnější než jakékoliv vysvětlování. Na dítě ale mluvte jeho řečí. Zapomeňte na slova „doleva, doprava…“. To dítě při jízdě nedokáže zpracovat. V klidu si společně vysvětlete, jaké pojmy budete používat. Pravděpodobně to bude „k lanovce, k lesu…“ A zbytečné jsou i rady typu „větší vertikální pohyb…“ Zvolte názvosloví přiměřené věku svého dítěte.
Odborníci nad zlato: Pokud sami dobře nelyžujete, svěřte dítě do rukou profesionálů.
Lyžování je především zábava! Když dítě hlásí, že už ho lyžování nebaví, hned trénink přerušte a běžte třeba stavět sněhuláka. Broušení svahů a chlubení se, kolik toho kdo nalyžoval, začíná až tak od 13 let.
Jak předejít úrazům u dětí při lyžování? Naučte je padat!
Lyžování je úžasná zimní aktivita, zejména když se jí věnujete i s dětmi! Podle Kristýny Přibylové z profesionálních dětských tělocvičen, je ale důležité naučit děti včas padat, aby nedocházelo ke zbytečným úrazům.
U malých dětí je vhodné je aktivně učit použití ruček při pádu vpřed, aby nedopadaly přímo na obličej. U těch starších je zase třeba stále opakovat, že při aktivním pohybu nemají mít ruce v kapsách, protože je odtud nestihnou dostatečně rychle vyndat a zbrzdit tak pád. Rodiče pak při pádu často – ve snaze zcela mu zabránit – chytají děti za jednu ruku. Bohužel v takových případech může tímto prudkým pohybem dojít k vykloubení ramenního kloubu. Dítko bychom měli ideálně chytat za trup. U drobnějších pádů, kde je jasné, že se nic nestalo, pomáhá „dělat, jakože nic“. Děti se naučí, že pád není žádná tragédie. Bolístku samozřejmě pofoukáme, můžeme použít nějakou „zázračnou mastičku“, ale pokud nedošlo k žádnému zranění, pak není třeba událost s dítětem nikterak dál řešit. A co je dobré děti naučit?
Padat dopředu na kolena a při pádu brzdit dopad rukama – to zejména v případech, kdy je při ztrátě rovnováhy pád dopředu o mnoho bezpečnější než pád vzad – ten děti jen velmi těžko koordinují a mohou si tak hodně ublížit. Další možný způsob je pád do strany (například při lyžování) – zde je dobré dětem ukázat, že při nejistotě pohybu je lepší si jakoby sednout bokem ke svahu, než nechat lyže nekoordinovaně rozjet a pak padat ve vyšší rychlosti.
Zdroj a foto: Amaze Media
