Domácnost, v níž všechno funguje na tlačítko, o té snily už generace před námi. Ulehčit si práci, ale také zautomatizovat věci, na které občas zapomínáme, to jsou prvotní úkoly, které chtěli lidé zadávat někomu jinému. Nejdřív to byli roboti, dnes takzvaný smart dům funguje na zcela jiném principu. A kdy s námi začnou domy mluvit?
Zatímco současné chytré domácnosti fungují na bázi jednotného systému, před devadesáti lety měli lidé o fungování domu či bytu v budoucnosti jiné představy. Domnívali se, že za ně za pár desetiletí budou domácí práce vykonávat více či méně humanoidní roboti. Na světové výstavě v Chicagu v roce 1933 byl dokonce představen robot pojmenovaný Alpha jako prototyp takového stroje. Vývoj však nakonec šel poněkud jiným směrem. První chytrý dům v pravém slova smyslu se objevil v roce 1950 a postavil si ho americký kutil Emil Mathias. Dům známý jako Push Button Manor uměl mimo jiné na stisknutí tlačítka spustit žaluzie a zavřít okna. V jeho kuchyni stál větrem poháněný mlýnek na kávu, elektrický systém kontroloval, zda jsou v noci zamčené všechny dveře a bylo v něm i kosmetické zrcátko, které se nasvítilo při každém použití šuplíku u toaletního stolku. Připomíná vám to scény z některých filmů? Třeba bar, který v podobě mašinky rozváží slivovici :-). Kutilství ale brzy odzvonilo a technologie se vyvíjely průmyslovou cestou. O sedm let později se objevil další chytrý dům, tentokrát jako expozice v Disneylandu. Nabízel návštěvníkům pohled na většinu domácího zařízení vyrobenou z plastu, hands-free telefon či chytrý dřez, který se dokázal snížit či zvýšit podle výškových potřeb uživatele. V roce 1966 poté spatřil světlo světa vynález jménem ECHO IV, jenž je považován za první smart zařízení. Byla to ohromná soustava vážící kolem 360 kilogramů, která dokázala monitorovat teplotu v domě a přes niž bylo možné zapínat a vypínat některé spotřebiče. Do prodeje se ale nikdy nedostala.
Snahy o automatizaci našich domovů pokračovaly i v 80. letech, kdy dorazily první programovatelné termostaty a rovněž domácí počítače, roku 1984 se pak oficiálně objevil i pojem „smart house“. V roce 1999 představil svou vizi chytrého domu rovněž Microsoft. Právě jeho představa se již příliš nelišila od toho, co v oblasti chytrých domácností známe i dnes. Dům měl být ovládán přes kapesní počítač Pocket PC, disponovat například chytrými zámky, ovladači osvětlení a vytápění, kamerovým bezpečnostním systémem, a dokonce i skenerem čárových kódů pro vytvoření nákupního seznamu. Bylo to poprvé, co nějaká společnost skutečně vystihla, kam budoucnost v této oblasti směřuje. Opravdový rozmach v oblasti automatizovaných a chytrých domů pak nastal po nástupu nového milénia, kdy se tento koncept začal stávat čím dál populárnějším. Na vzestupu je i v současnosti, například jen v Evropě se počet chytrých domácností mezi lety 2014 a 2017 ztrojnásobil.
Jak jsme na tom u nás?
V České republice drží chytré domácnosti momentálně čtyřprocentní podíl, zájem o ně se ale zvlášť mezi mladou generací zvyšuje a do pěti let by jich zde mohlo být až patnáct procent. Chytré domácnosti ovládané přes smartphone či tablet totiž svým uživatelům dokážou výrazně zvýšit komfort bydlení, navíc jsou dnes často zaměřené na úsporu energií. „Čím dál populárnějším řešením je propojení systémů vytápění se stínicí technikou. Uživatelé díky tomu mohou naplno zužitkovat sluneční svit k prohřátí místnosti. Vytápění či chlazení regulované tímto způsobem může uživateli přinést ve výsledku výrazné finanční úspory,“ popisuje Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, která se zabývá produkcí garážových vrat a stínicí techniky.
Kam to všechno spěje?
Uživatelský komfort však do budoucna půjde nejspíše ještě dál. V nejbližších letech lze očekávat rozšíření z hlediska dalších spotřebičů, které bude možné napojit na systém chytré domácnosti. Na významu do budoucna bude nabývat i ovládání chytrých technologií hlasem. To je patrné již dnes v případě chytrých telefonů. Systém chytré domácnosti by tak v budoucnu mohl z hlasu poznat i emoční rozpoložení uživatele a podle toho automaticky nastavit například úroveň osvětlení nebo zapnout relaxační hudbu. Velké naděje jsou vkládány též do vývoje umělé inteligence, která by umožnila aplikacím chytré domácnosti učit se podle preferencí obyvatel domu, čímž by se ještě více zautomatizovaly. Ve vzdálenější budoucnosti – odhadem odborníků kolem roku 2050 – pak může chytrým domovům vládnout virtuální realita. Namísto současných speciálních brýlí by však lidé měli používat inteligentní kontaktní čočky. Virtuální realita díky nim umožní během okamžiku změnit například barvu stěn nebo styl bytových dekorací, a to dle preferencí každého jedince, takže každá osoba bude moci interiér vidět jinak. Dámy se zase budou moci spolehnout na nového pomocníka v podobě chytrého zrcadla, které ukáže, jak jim pasuje zvolený oděv, a to bez toho, aby si ho vůbec musely obléci. Odborníci zároveň zmiňují i chytré textilie, kupříkladu potahy postelí a gaučů, různé přehozy nebo peřiny se schopností změnit svou barvu, vzory či texturu.
