Tradiční dělení zaměstnanců na bílé a modré límečky začíná s nástupem umělé inteligence ztrácet na významu. Na pracovním trhu se stále výrazněji prosazuje nová skupina takzvaných „new-collar workers“. Jejich hlavní devizou není konkrétní vysokoškolský titul ani čistě technické vzdělání, ale kombinace schopnosti pracovat s AI a moderními technologiemi, odborných znalostí a dovedností, které stroje zatím nahrazují obtížně – například komunikace, kritického myšlení nebo řešení problémů.
Zatímco pod označením blue collar si tradičně představujeme manuální profese a white collar kancelářská zaměstnání, new-collar pracovníci se pohybují někde mezi technologiemi, odborností a klasickou znalostní prací. Typické pro ně není konkrétní vzdělání nebo titul, ale schopnost propojit znalost svého oboru s praktickým využíváním nových technologií. Nejde tedy nutně o IT specialisty. Může to být účetní, personalista, obchodník nebo technik, který díky AI dokáže část své práce dělat rychleji a lépe a současně má dostatečné odborné znalosti na to, aby výsledek správně posoudil.
Změnu dokládají i čísla. Za poslední dva roky se podle LinkedIn ve světě objevilo přibližně 1,3 milionu nových AI-enabled pracovních míst. Patří mezi ně například AI engineers, specialisté pomáhající zavádět AI přímo do firemních procesů nebo pracovníci připravující a označující data pro umělou inteligenci. LinkedIn přitom vychází z dat své sítě více než 1,3 miliardy členů.
Stejný posun je vidět také v českých pracovních inzerátech. Data portálu JenPráce.cz ukazují prudký růst zmínek o umělé inteligenci. Mezi lety 2022 a 2024 jejich počet vzrostl o 355 procent a jen mezi roky 2024 a 2025 následoval další nárůst o téměř 175 procent. Za prvních sedm měsíců letošního roku přitom počet inzerátů se zmínkou o AI už o 19 procent překonal úroveň za celý rok 2025. Zlom tak nastal především mezi lety 2024 a 2025 a letošní vývoj ukazuje, že růst dál pokračuje.
AI gramotnost se přesouvá z IT do běžných profesí
Ještě důležitější než vznik úplně nových profesí je ale proměna těch stávajících. Schopnost pracovat s umělou inteligencí postupně přestává být výsadou programátorů a dalších technologických specialistů.
Vzniká tak zaměstnanec, který nemusí umět umělou inteligenci naprogramovat, ale musí vědět, jak ji efektivně zapojit do své práce. Pro zaměstnavatele může být například důležitější marketér, který dokáže s pomocí AI rychle analyzovat data, připravit varianty kampaně a následně je kriticky vyhodnotit než člověk, který pouze ovládá jednotlivé marketingové nástroje.
Diplom postupně doplňuje otázka: Co skutečně umíte?
S nástupem new-collar profesí se může měnit také způsob, jakým firmy zaměstnance vybírají. Vedle dosaženého vzdělání a délky praxe získávají větší význam konkrétní schopnosti uchazeče a jeho schopnost doložit, co skutečně umí.
LinkedIn například v letošním roce začal umožňovat uživatelům ověřovat znalosti vybraných AI nástrojů přímo na jejich profesním profilu. Podle jeho dat používají američtí zaměstnanci AI produkty při své práci denně nebo týdně více než dvakrát častěji než před pouhými 18 měsíci.
Paradox AI: technologie zvyšují cenu lidských schopností
New-collar trend zároveň neznamená, že vítězem pracovního trhu bude člověk, který nejlépe ovládá AI. Právě naopak. LinkedIn upozorňuje, že příležitosti se stále více otevírají pracovníkům, kteří dokážou kombinovat AI znalosti s „people skills“. Čím více rutinních činností dokáže převzít technologie, tím větší význam mohou získávat schopnosti, které se automatizují obtížně: komunikace s lidmi, kreativita, úsudek, empatie, vedení lidí nebo schopnost rozhodovat v nejednoznačných situacích.
Zdroj a foto: Aspen PR
