V roce 2013 onemocnělo žloutenkou typu A téměř o čtvrtinu více Čechů než v roce předchozím. Podle informací Hygienické stanice hlavního města Prahy tvořili téměř polovinu z celkového počtu 348 hlášených případů obyvatelé Prahy.Nejpostiženější věkovou skupinou byli dospělí ve věku 30 až 34 let, následováni věkovou skupinou 25 až 29 let. Žloutenkou typu A však onemocněly také děti a osoby starší 60 let. „V Praze se například nemocí nakazilo stejné množství dětí jako lidí bez domova, přičemž většina nemocných dětí navštěvovala nějaké kolektivní vzdělávací zařízení, kde se nemoci šíří velmi rychle,“ upozorňuje hygienička MUDr. Zdeňka Jágrová. Přenos viru lze vysledovat nejen v rizikových skupinách, ale i v běžné populaci. Někteří si nemoc dovezli ze zahraničí, jiní se nakazili v rodině, vyloučit však nelze ani nevědomou nákazu kontaminovanými potravinami.
Onemocnění žloutenkou typu A podle dat SZÚ mírně roste. Proti Praze, která měla nejvíce nemocných, byl zaznamenán nejmenší výskyt – pouze jeden pacient – v Jihočeském kraji.
„Překvapilo mě, kolik nemocných jsme zaznamenali v rámci jedné rodiny, často i v rodinách s vyšším socioekonomickým standardem. Rodinní příslušníci se většinou nakazili od stejného zdroje nebo si nemoc předali mezi sebou. V Praze tyto případy tvořily pětinu všech nemocných,“ doplňuje MUDr. Zdeňka Jágrová.
Zdroje šíření viru se nepodařilo zatím identifikovat, avšak charakter hlášených případů nasvědčuje, že se jednalo o více původců nemoci. MUDr. Jágrová dodává: „Nepodařilo se prokázat společný zdroj nákazy pro všechna hlášená onemocnění.“ Podle hygieničky však nelze vyloučit ani kontaminaci běžných potravin, přestože se podrobným epidemiologickým šetřením nepodařila spojitost prokázat. Šíření nemoci také napomáhá nízká proočkovanost populace, přestože je k dispozici vakcína pro děti starší jednoho roku i pro dospělé.
Hepatitida A je přenášena tzv. fekálně-orální cestou, bývá také označována jako „nemoc špinavých rukou“. Hlavním zdrojem nákazy bývají kontaminované potraviny nebo voda. Inkubační doba je 2 – 5 týdnů, přičemž na jejím konci je nemocný nejvíce nakažlivý pro své okolí. Projevuje se mimo jiné charakteristickým žlutým zabarvením očního bělma, může ale probíhat i bezpříznakově. Léčba spočívá především v klidovém a dietním režimu, prodělání infekce znamená dlouhodobou imunitu. Stejně jako u hepatitidy C se jedná o nemoc virového původu.
