Podle informací sdružení Solus je podíl dluhů po splatnosti nejnižší od roku 2008. Lidé díky příznivé ekonomické situaci lépe splácejí své úvěry, i když si půjčují víc než dřív. V květnu sice dluhy vůči bankám dle informací České národní banky (ČNB) stouply o 12,34 miliardy korun na 1,467 bilionu korun a zadlužení roste celý letošní rok. Dluhy po splatnosti má ale jen 7,41 procenta dospělých obyvatel země.
Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI), tento trend potvrzuje: „Ke konci 1. čtvrtletí letošního roku jsme evidovali v BRKI i NRKI 291 tisíc lidí s takzvaným ohroženým krátkodobým dluhem, což bylo o 14 tisíc méně než o rok dříve. Ke stejnému období také meziročně klesla celková výše ohroženého krátkodobého dluhu, a to o 4 mld. Kč na 27,1 mld. Kč.“. (Ohrožený krátkodobý dluh je takový, který není určen primárně na bydlení a není splácen více jak tři po sobě navazující měsíce nebo byl zesplatněn.)
Nízké úroky, vysoká zaměstnanost a ekonomický růst
„Důvodem jsou hlavně nízké úrokové sazby v kombinaci s dobrou ekonomickou situací České republiky a nízkou nezaměstnaností,“ uvádí Miloslav Kufa z finanční skupiny Ramfin. Podle něj mají lidé většinou stálé zaměstnání, zvyšují se jim mzdy a jsou proto více imunní vůči problémům se splácením. Situaci nahrává i nový zákon o spotřebitelském úvěru, který poskytovatelům půjček a úvěrů nařizuje důkladně prověřit úvěruschopnost žadatele. To by mělo spotřebitele chránit před problémy se splácením. Již před účinností nového zákona si však podle Jiřího Rajla většina poskytovatelů úvěrů prověřovala úvěruschopnost svých klientů velmi pečlivě a ve standardu, který obstojí i podle nové právní úpravy.
