Táta v roli chůvy

Sdílejte tento článek na Facebooku

Zůstat sám doma s kojencem? Některé muže to děsí, jiné to nechává chladnými a další se na to vyloženě těší. Všechny vás ale čeká stejný úkol: zabavit miminko ve chvílích, kdy nespí.

První rok života vašeho miminka je zásadní v mnoha směrech. Kromě jiného i v tom, jaký vztah s ním navážete vy, jako jeho táta. A okamžiky, které budete trávit bez mámina dozoru, jsou pro takové vytváření vztahu naprosto ideální. Stejně jako pro to, abyste svého malého nebo malou zabavili přesně jen tak, jako to umíte vy, tatínkové. Protože to, co spolu budete podnikat, bude vždycky něco docela jiného než to, co dítě bude zažívat s maminkou. Děťátko si potřebuje uvědomovat rozdíly mezi mámou a tátou, vnímat, že máma je v něčem něžnější, táta v něčem jiném zase větší rošťák… zkrátka, že svět se skládá z mnoha různých věcí, aktivit a způsobů sdílení. Jdete do toho? Pomůžeme vám!

Správná manipulace

V prvním čtvrt roce jsou opatrní všichni, jenže jakmile zvedne hlavičku a je schopné ji udržet, mnozí rodiče povolí. „Do osmého až desátého měsíce je třeba vynechávat svislou polohu, protože dítě musí projít mnohem delším vývojem, než má vyvinuté zádové svalstvo,“ vysvětluje fyzioterapeutka a lektorka kurzů FITMAMI, Mgr. Radka Fejtková Vlachynská. „Nejdřív se musí otáčet na obě strany, pak jde na kolínka, přijde houpání a pak leze… A lezení je – nejen co se pevnosti zádových svalů týče – důležitějším znakem zralosti dítěte než sezení! Do té doby, než děti dobře lezou a samy si sednou, neměly by být pasivně posazovány. Ani v rámci her,“ doporučuje fyzioterapeutka.

Konečně bez mámy

Už se ten den, kdy budete hlídat, blíží? Raději počítejte s tím, že když za sebou máma zavře dveře, může se ozvat pláč. Jak dítě uklidníte? „Na uklidnění těch nejmenších doporučuji polohu klubíčka a pohupování či poskakování na míči. Znáte-li polohy tygříka, klokánka či jezdce, i ty uplatníte,“ vysvětluje Radka Fejtková Vlachynská.

A když se vrátíme k tomu, jak spolu můžete trávit čas, kdy dítě nespí? Radka Fejtková Vlachynská doporučuje:

Pro 0 až 6 měsíců

Z pohádky do pohádky. Nerozumí obsahu, ale vnímá tón vašeho hlasu a jeho prostřednictvím s vámi snadněji naváže vztah. Seďte ideálně před ním, dívejte se na ně zpříma, aby po vás nemuselo otáčet hlavou, měňte hlas, přidávejte legrační zvuky. A když už bude miminko unavené, nechte ho třeba taky zatahat za vousy, máte-li je. To s mámou vážně nemůže .
Kuk! Kde je táta? Schovávejte se miminku za polštáře nebo třeba jenom své ruce a vykukujte. Uvidíte, bude se smát od ucha k uchu!

Tady je nos… I popisování částí těla dítě zabaví. Ukazujte části jeho těla, pojmenujte je a dotkněte se jich. Každé ukazování pak doplňte nějakým legračním rituálem, třeba zvukem.

Fotbalový trénink. I když ještě zdánlivě nečinně leží vaše malé na dece, můžete z něj vychovávat malého fotbalistu nebo fotbalistku. Pravdou totiž je, že děti většinou zaměstnávají ručičky (třeba pod hrazdičkou), ale pro správný vývoj zejména břišních svalů potřebují zapojit také nožičky. Máte-li hrazdičku, posuňte ji miminku k nohám a klidně mu je na první kopy veďte a pokaždé zakřičte gól! A nebo jen držte měkký míček či chrastítko a nechte dítě kopat do něj. Takové kopání směrem vzhůru je pro jeho vývoj opravdu k nezaplacení.

Hopsa hejsa! Máte doma i velký gymnastický míč? Vezměte miminko do náruče a společně na míči ideálně za odříkávání nějaké říkanky poskakujte. Fyzický kontakt spojený se zábavou? Není nic lepšího!

Na bříško! Přestože hlídáte sotva měsíc staré miminko, mělo by už i ono strávit denně celkem zhruba hodinu v poloze na bříšku. Samozřejmě v krátkých časových úsecích. A vy mu to můžete zpříjemnit. Dávat mu do dosahu oblíbené hračky, poutat jeho pozornost zajímavými zvuky, gestikulací.

Chce to pauzu… A nakonec myslete i na to, že nemusíte zaměstnávat drobečka každou minutu jeho bdění. Pozornost udrží v řádu minut a každá hra je pro něj i velkým kuse práce.

Pro 6 až 12 měsíců

Svět plný zvuků. Letadlo, auto, mašinka? Tohle umí dokonale jenom tatínkové, tak se nestyďte a hrajte si! A když vám dojde repertoár? Vezměte lžičku a z hrnce udělejte bubínek, popadněte pastelku a bubnujte o zábradlí, malému dejte klidně i zobcovou flétnu a učte jej při výdechu foukat (to zvládne nejprve náhodně, později cíleně, už od šestého měsíce).

Škola pro fotbalisty II. Protože vaše malé už jenom neleží, ale sedá si, leze, stoupá si nebo už dokonce dělá první kroky, můžete si pomalu už skutečně zahrát fotbal. Rozkročte se, chytněte dítě pod hrudníčkem tak, aby byla hlava výš než pánev, předkloňte se a pomáhejte mu kopat do míče. A klidně můžete uspořádat zápas mezi vícero tatínky, co říkáte?

Překážková dráha. Vezměte krabici a udělejte z ní tunel. Z kojicího polštáře nebo vaší peřiny bude super překážka k přelezení. A pak přijdou schody a trénink lezení do schodů i z nich, při němž dítě jako první samozřejmě naučíte, aby se na daný „povel“ otočilo a lezlo z nich hezky bezpečně, tedy pozpátku.

Rybičky, rybičky… Máte nafukovací bazének? Nebo prázdnou nízkou krabici? Naplňte je balonky nebo kostkami ze stavebnice a hrajte si rybáře a lovte je!

Závody. V druhém půlroce už si můžete i zasoutěžit. Klidně zaklekněte na všechny čtyři, naučte své dítě při tomto úkonu rovnou zase i nějaký jednoduchý povel, aby pro příště vědělo, co se chystá, a pusťte se do závodů v lezení na čtyřech!

A kde je…? Ve společně strávených chvílích můžete obohatit také slovní zásobu miminka. Tedy, určitě tu pasivní, protože dítě s přibývajícími měsíci rozumí stále více slovům, jimiž ho zahrnujete. Takže co prostě jen chodit po bytě, okolí domu a ptát se: „A kde je strom, Toníku?“

Sdílejte tento článek na Facebooku