Skotské počasí má špatnou pověst, a to zcela oprávněně. Ale zdá se, že kromě rýmy a chřipek má i kurióznější důsledky: například rusé vlasy zdejších obyvatel. Rusovlasí lidé s bledou pletí mají větší šanci na přežití v místech, kde jsou léta krátká a chladná a zimní noci dlouhé.
Tvrdí to Emily Pritchardová (26), studentka genetiky. Tato mladá Skotka přišla s teorií, která se dá charakterizovat jednoduše: genetická mutace + špatné počasí = zrzavci.
Studentka podle listu Daily Mail přiznává, že jde spíš o spekulaci, než o vědeckou studii, ale je to prý rozhodně jedno z možných vysvětlení. V evropské populaci tvoří rusovlasí lidé jen 1-2 procenta. Ve Skotsku a Irsku je jich mnohem více, kolem 8 procent.
Lidé se vyvinuli v Africe před více než milionem let, ale první zrzkové se objevili až daleko později. V Evropě a možná jen před pouhými 20 000 lety.
Rusé vlasy jsou považovány za genetické znevýhodnění, protože je často doprovází bledá pleť, u níž je nejen větší riziko spálení, ale i zvýšená pravděpodobnost rakoviny kůže. V Africe by tedy lidé s tímto zbarvením ve větším množství nepřežili.
Když však menší kmeny začaly kočovat severní Evropou, kde jsou letní dny chladnější a zimy delší, právě malé, relativně izolované populace přispěly k tomu, že se tato barva vlasů rozšířila.
Ani v ideálních podmínkách však není zrzavá barva vlasů obvyklá. Jeden z hlavních genů, které barvu kódují, má 40 různých variant a jen 6 z nich vede k růstu načervenalých či oranžových vlasů. A aby dítě bylo rusovlasé, musí jeden z těchto genů dostat od každého rodiče.
„U Keltů byla náhodou tato rusá mutace častější a díky menším populacím a počasí se udržela,“ dodává Emily Pritchardová.
