Představy rodičů o jejich dětech bývají různé, část z nich si už předem vysní, jaké bude mít jeho potomek schopnosti, a v čem vynikne. Roční miminko je tak předurčeno stát se proslulým hráčem fotbalu, úspěšnou lékařkou, herečkou, či vědcem aspirujícím nejméně na Nobelovku. Na co si dát pozor a jak děti neodradit?
Miminka a batolata se k nějakému monotématickému zájmu zpravidla moc zlákat nedají. Zcela v souladu se správným vývojem se zajímají o všechno možné, a především poznávají svět a všechny jeho stránky. Předškolní věk už ale dává tušit, kam se upírá pozornost dítěte, a mladší školáci si již vybírají zájmové kroužky podle svých preferencí.
Sport jako zdroj pohybu a zábavy, ne drilu a stresu
Bylo napsáno mnohé o tom, že děti by měly začít sportovat ve věku, kdy jsou k tomu tělesně dostatečně připravené. Pohybové aktivity by se měly odehrávat v duchu rozvoje motorických dovedností místo jednostranného zatěžování při konkrétním sportu. Teprve když je malý sportovec pohybově vyzrálý, může nastat čas pro specializaci. I pak je potřeba hodně naslouchat, dívat se a uvažovat. Jsou sporty individualistické i kolektivní, zaměřené na výkon nebo na vytrvalost a soustředění. Bude rozvážný syn, který navíc vykazuje znaky introvertní povahy, excelovat v týmu akčních malých hokejistů? Netrpělivá holčička, která chce všechno hned a nerada se čemukoliv podřizuje, naplní dětskou touhu stát se baletkou? Projekce vlastních snů do sportovní kariéry dítěte může přinést komplikace či nedorozumění.
Ty jsi ale nemehlo!
Když už se rozhodneme s dítětem do nějakého kroužku docházet nebo je vést ke konkrétní činnosti, měli bychom mu dát čas, aby se v novém oboru zorientovalo. Teprve po čase zjistíme, zda je pro ně konkrétní koníček vhodný, nebo se bude zbytečně trápit neúspěchy. Začít hned první den s negativní motivací, neřkuli lamentací nad tím, jak „je to dítě nešikovné, pomalé, nemotorné“ a podobně, je cesta ke škodám na dětském sebevědomí. Pokud mu budeme neustále opakovat, jak je neschopné, jak mu to nejde a musí se víc snažit, dobrého výsledku se těžko dočkáme. Každá dovednost se musí nejdříve vyzkoušet a poté opakováním naučit, na „první dobrou“ to určitě nebude. Jako ve všem ve vztahu rodič-dítě je i tady funkční vlastní příklad. Když dítěti něco nejde, zkusme mu vše ukázat a potom trénovat spolu s ním.
Čas přiznat omyl
Počáteční nadšení, které předškoláci často projevují u všeho, co je nové, může vyprchat za měsíc, za dva nebo i za rok. Zapálený hokejista najednou nemá chuť stoupnout si na brusle, malá baletka si chce jít radši hrát s kamarádkami, než pořád jen cvičit. V takové chvíli je potřeba situaci vyhodnotit a sledovat, zda se jedná o chvilkový nezájem, nebo je konkrétní hobby pro potomka definitivně ukončeno. Pak je čas přehodit výhybku a poohlížet se po něčem jiném. Zájmy dětí se mění i v průběhu dospívání, nakonec i dospělý během života vystřídá různá povolání. Pomůže pochopení a podpora dítěte v tom, co je baví tady a teď.
Autor: Josef Žídek Foto: Samphoto
