Analýza DNA vlasu zachovaného v grónské zmrzlé tundře prozradila mnohé o tom, jak muž, jemuž vlas patřil, vypadal. Například i to, že měl sklon k plešatosti a byl spíše podsaditý. Muž, který žil v Grónsku před čtyřmi tisíci lety, měl hnědé oči a husté tmavé vlasy. Podle vědců však měl genetické předpoklady k pleši ve starším věku.
Podle BBC se jedná o nejstarší podrobně analyzované DNA moderního člověka. Analýza také ukázala, že předkové muže, kterému vědci začali říkat „Inuk“ (což grónsky znamená „člověk“), přišli ze Sibiře.
Podle vědců z Kodaňské univerzity Inukův metabolismus a tělesná hmotnost ukazují, že byl dobře adaptovaný na chladné klima. Patřil do kultury Saqqaq, kmene, který lovil tuleně a mořské ptactvo. Archeologické nálezy ukazují, že tito lidé žili v zimě v malých stanech.
„Je to velmi nehostinné prostředí a velmi mne překvapilo, že tam lidé vůbec mohli přežít,“ dodal profesor Willerslev, který výzkum vedl.
Inuk měl široké přední zuby a poměrně suchý vnitřek ucha, což u něj pravděpodobně zvyšovalo riziko ušních infekcí. Zřejmě zemřel mladý, protože ačkoliv geny mu předurčovaly budoucí holohlavost, archeologové u něj našli hodně vlasů.
Analýza ukázala, že Saqqaqové, k nimž tento muž patřil, nebyli přímými předky dnešních Inuitů či amerických Indiánů. Jejich nejbližšími příbuznými jsou dnešní sibiřské kmeny jako Čukčové a Korjakové. Saqqaqové přišli do Ameriky kolem 5 500 let př. n. l. A neví se, co se s nimi vlastně stalo a proč vymřeli.
„Mohla za jejich zmizení změna klimatu? Nebo snad soutěž s jinými kulturami? Vůbec netušíme,“ dodal profesor Willerslev.
