Jedinečným architektonickým skvostem, který v Plzni vytvořil světoznámý architekt Adolf Loos ve 30. letech 20. století pro bohaté investory z řad místní židovské komunity, je soubor osmi dochovaných bytových interiérů. Každý z interiérů má svůj osobitý příběh, v němž se prolínají často tragické soukromé osudy jednotlivců s dějinnými událostmi před 2. světovou válkou, v jejím průběhu i v období vlády komunistického režimu.
V kontextu evropské architektury 20. století mají plzeňské Loosovy interiéry mimořádnou hodnotu, kterou dokládá i to, že jedině ve Vídni se dochoval větší počet Loosových realizací. Výsledky Loosova působení v Plzni se řadí mezi jeho další významná díla, jako je například Müllerova vila v Praze, dům Tristana Tsary v Paříži či vídeňský obchodní dům Goldman & Salatsch.
Loosova práce byla na jeho dobu velice moderní a nadčasová, dá se říci, že svými návrhy předběhl svou dobu. Pro jeho tvorbu je typické používání kvalitních přírodních materiálů a maximální důraz na promyšlenou funkci a vnitřní uspořádání bytu. Adolf Loos ve svých pracích odmítal umělou zdobnost a dekorativismus, kladl důraz na praktické využití bytu, a tak zde najdeme na svou dobu moderní vestavěné skříně či další atypické vybavení, které mělo obyvatelům bytu usnadnit jeho obývání.
Byty Krausových a Voglových
V bývalém bytě rodiny Krausových v Bendově 10 je k vidění nádherný salon a jídelna s protilehlými zrcadlovými stěnami, které vytvářejí dojem nekonečného prostoru.
Místnosti obložené tmavě zeleným žilkovaným mramorem Cipollino působí až magickým dojmem. Návštěvníci se také podívají do prakticky vybavené ložnice s původními vestavěnými skříněmi a toaletním stolkem. Rekonstrukce bytu byla dokončena v září 2014 na základě projektu architektů Ludvíka Gryma a Jana Sapáka. Přístup k doplnění chybějících částí interiéru je v tomto případě zcela odlišný od ostatních rekonstrukcí a ukazuje citlivou kombinaci jednoduchého moderního designu s historickým interiérem ve funkčním prostoru vhodném tak i ke konání různých kulturních akcí.
Necelých 400 m odtud je byt doktora Josefa Vogla na Klatovské třídě 12, kde se do dnešní doby dochovaly dvě místnosti. Jsou jimi nejreprezentativnější prostory původního bytu, a to salon s jídelnou. Obě místnosti přežily rozsáhlé změny vnitřní dispozice domu pro účely úřadu díky svému přepychovému vybavení vestavěným nábytkem a dřevěnými a travertinovými obklady stěn.
Místnosti byly během rekonstrukce vedené architektem Václavem Girsou a dokončené v dubnu 2014 vybaveny přesnými replikami původního nábytku, díky čemuž si mohou návštěvníci vyzkoušet, jak se v bytě od Loose pohodlně sedělo.
Brummelův dům
Nejlépe zachovalý objekt v Plzni s výrazným Loosovým rukopisem je dům Jana a Jany Brummelových v Husově 58.
Loos navrhl přístavbu k původnímu jednoposchoďovému domu z 80. let 19. století, sjednotil vnější fasádu v jednolitý objekt a jeho vnitřek zadaptoval na moderní účelné bydlení. Dům s částí původního mobiliáře patří k nejkrásnějším Loosovým realizacím v Plzni. Dvougenerační apartmán manželů Brummelových a Janiny maminky Hedviky Liebsteinové v sobě skrývá hned pět pokojů, z nichž čtyři tvoří průhledem skrze otevřené dveře skvostnou enfiládu podobně jako na zámcích. Byt přístupný od dubna 2014 je z většiny rekonstruován, na dokončení oprav již čeká pouze část ložnice s koupelnou manželů, obojí však již dnes přístupné návštěvníkům.
Semlerova rezidence
Ačkoliv nejslavnějším Loosovým principem uplatněným v některých jeho domech je tzv. raumplan, v Plzni jej najdeme pouze ve vilovém domě Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě 110. Prostorové řešení domu je rozpracováno na základě Loosova konceptu, samotný interiér je pak dotvořen Loosovým žákem a spolupracovníkem Heinrichem Kulkou.
Vnitřní podoba původně činžovního domu s vícero byty tak byla kompletně přebudována v propojené několika úrovňové apartmá. V listopadu 2015 byla zpřístupněna první část bytu, tj. její reprezentativní části – vstupní hala s šatnou, salon s knihovnou v galerii, zimní zahrada, jídelna a kuchyně. V další etapě oprav následují soukromé pokoje rodiny. Dům nyní spravuje Západočeská galerie v Plzni, která jej průběžně opravuje.
