Klíšťová encefalitida, neboli klíšťový zánět mozku, je těžká virová infekce, která může mít pro další život pacienta velmi závažné následky. Virus této infekce postihující nervový systém, známe od roku 1948, kdy byl poprvé v Evropě izolován na Berounsku a na Vyškovsku. Od roku 1971 jsou registrovány nákazy klíšťovou encefalitidou ověřené laboratorně. V uplynulém desetiletí bohužel začal výskyt nákaz strmě stoupat. Navíc se začaly nákazy objevovat i v místech, kde se dříve nevyskytovaly. Výskyt klíšťové encefalitidy souvisí s rozšířením přenašeče infekce – klíštěte (Ixodex ricinus). V chladném létě se klíšťatům nedaří a jejich výskyt je snížený, naopak vyšší teplota a vlhkost klíšťatům prospívá. V posledních letech je bohužel zaznamenáno rozšíření klíšťat nad výškovou hranic 700 m n.m. až do pásma do 1200 m n.m. Také zvýšený pohyb osob právě v horských oblastech (turistika, rekreace) přispívá k rozšíření výskytu v těchto pásmech.
Období výskytu klíšťové encefalitidy je od pozdního jara (květen) do podzimních měsíců (říjen, někdy listopad). Vzhledem k tomu, že proti klíšťové encefalitidě neexistuje účinný lék, je důležitá prevence onemocnění, kterou je preventivní očkování. Klíšťová encefalitida se sice řadí mezi onemocnění s nízkou smrtností, její průběh a následky však mohou pacienta velmi vážně poškodit.
Průběh onemocnění
Inkubační doba onemocnění je 3 – 30 dní. V první fázi se projevuje podobně jako chřipka – bolesti kloubů, svalů, horečnaté stavy. Po 1 – 5ti dnech onemocnění přejde do tzv. klidové fáze, která trvá 2 – 7 dní. Poté se může, ale nemusí rozvinout druhá fáze, v níž dochází k postižení centrální nervové soustavy. Pacient trpí úpornými bolestmi hlavy, zvracením, poruchami vědomí, je letargický, světloplachý, mívá horečku, třesavku, trpí poruchami spánku. Tato fáze onemocnění trvá několik týdnů. Po 1 – 2 týdnech nebo i 3 – 4 týdnech podle typu nemoc odezní, může však zanechat trvalé následky v podobě únavy, bolestí hlavy, přetrvávající zmatenosti či dokonce ochrnutí.
Formy onemocnění, léčba
Některé formy onemocnění proběhnou zcela bez příznaků, jiné pouze ve formě první (nespecifické) fáze. Při propuknutí druhé fáze může mít onemocnění formu meningitidy (zejména u dětí), která má lehčí průběh, encefalitidy (u dospělých), encefalomyelitidy (obrna většinou jedné z horních končetin) a nejtěžší – bulbární forma, která postihuje mozkový kmen (smrtnost 0,5 – 1 % případů).
Po prodělaném onemocnění s trvalým následkem (obrna) je nutná dlouhodobá rehabilitace.
Prevence onemocnění
Důležitou roli v prevenci všech onemocnění přenášených klíštětem hraje zabránění jeho přisátí a vyhýbání se oblastem se zvýšeným výskytem nákazy. Klíšťata se vyskytují převážně ve středně vysokých porostech, v trávě. Proto je žádoucí při pobytu v takových lokalitách oblékat dlouhé kalhoty, případně použít prostředky odpuzující klíšťata. Po návratu z procházky je třeba se důkladně prohlédnout, neboť klíště může být na našem těle i 24 hodin, aniž se přisaje. Pokud přisáté klíště objevíme, nekapeme na ně olej či jinou tekutinu, pouze tenkou pinzetou klíště vytáhneme směrem vzhůru (nekroutíme jím na žádnou stranu). Poté ránu vydezinfikujeme. Při vytahování přisátého klíštěte bychom měli být velmi opatrní, vytažené klíště je třeba vhodně zlikvidovat (např. spálením).
Nejspolehlivější ochranou proti klíšťové encefalitidě však zůstává očkování. Očkování proti klíšťové encefalitidě ale nechrání proti druhé infekci přenášené klíštětem – lymeské borrelioze.
Nejvyšší počet klíšťat nakažených virem klíšťové encefalitidy bývá v oblastech řek, zejména Vltavy a Berounky. Nejznámějšími přírodními ohnisky klíšťové encefalitidy u nás jsou jižní Čechy, ohrožená je také oblast Vysočiny, okolí Mostu nebo Karviné.
