Zlaté české ručičky, říkávalo se. Jenže s nástupem vymožeností moderní doby celkem zlenivěly. Dle průzkumu společnosti NMS Market Research z vyučených řemeslníků zůstala u své profese pouze necelá třetina. Problémem je i stárnutí generace profesionálů, která postupně odchází do penze. Řemeslníci kvůli nedostatku času nestíhají své potenciální nástupce zaučovat. Mladí se navíc o řemeslo příliš nezajímají. Odborná učiliště evidují meziroční pokles přihlášek až o 60 %, výrazně klesá i počet řemeslných živností. I přesto, že se více jak polovina Čechů za kutila považuje, na plný úvazek se manuální práci věnovat nechce. Může se tak jednoduše stát, že odborníci na některá řemeslná zaměření dokonce úplně vymizí.
Více jak polovina z nás se považuje za kutila. Jako své životní povolání si ale manuální práci vybralo pouze 13 % Čechů v rozmezí od 25 do 64 let a jejich průměrný věk se stále zvyšuje. Starší řemeslníci často na zaučení nováčků nemívají čas, a to především kvůli nadbytku pracovních nabídek. Může se tedy stát, že některé průmyslové obory nebo odborníci úplně vymizí. Šikovný kutil je přitom v dnešní době vysoce žádané zboží. Krize z roku 2008 už pominula a lidé si dnes za jistotu dobře provedené práce nebojí připlatit. Z analýzy mezd uskutečněné v prvním kvartálu letošního roku vyplývá, že zručný pražský svářeč se za svůj příjem nemusí stydět před leckterým marketingovým manažerem nebo programátorem třeba z Vysočiny. Více než polovina Čechů považuje řemeslná povolání za prestižní, jako perspektivní vnímáme i studium manuálně orientovaných oborů. Vzdělání se zaměřením na řemeslo by mladým doporučilo 83 % z nás, a to včetně 71 % jedinců s vysokoškolským diplomem.
První vlaštovky „nového“ průmyslu si musíme hýčkat
Že se za zručnost platí zlatem, se přesvědčili i někteří podnikatelé. Malé firmy zaměřené na ručně vyráběné produkty začínají vznikat po celém území České republiky. Sehnat mladé lidi k zaučení je pro ně mnohdy velmi těžké. Firmy musejí často hledat pro učně na praxi různé motivace. V některých případech je po nezkušených řemeslnících až taková sháňka, že za práci, kterou by běžně prováděli zadarmo v rámci školního plánu, dostávají brigádnickou mzdu. Podnikatelé sázejí i na potřebu mladých lidí pracovat na něčem originálním a hmotném, což jim řemeslo bezesporu nabízí.
Řemeslo je stále nedostatkové zboží – neumíme nebo nechceme?
Řemeslo má na území České republiky bohatou historii. Dost věcí u nás nebylo vůbec k dostání, kutilové tak museli být nejen zruční, ale i nápadití, aby si s nedostatkem materiálu poradili. S postupem času a nástupem chytrých technologií však řemeslo začalo skomírat. Na velké věci, jako je například obložení vlastní koupelny, si troufne pouze pětina Čechů, více jak třetina zvládne něco sestavit či smontovat. V české domácnosti bez jakýchkoli kutilských dovedností žije 22 % lidí, spoléhat se tak musí výhradně na placené řemeslníky. Sehnat šikovného pracanta považují více jak tři čtvrtiny Čechů téměř za nadlidský výkon. Obyvatelé z menších měst dají především na doporučení známých, ve větších metropolích řemeslníky hledají obvykle přes internet.
Valná většina Čechů je si vědoma kritického nedostatku řemeslníků. Pokud jejich služeb využijeme, jsme s nimi v nadpolovičním případě spokojeni. Žádný z nás však nezaznamenal s prací placených řemeslníků vždy špatnou zkušenost. Z výzkumu také vyplývá, že naprostá většina Čechů se ztotožňuje s příslovím „zlaté české ručičky“.
Většina lidí (87 %) zastává názor, že je v ČR nedostatek řemeslníků. Až 43 % si přitom myslí, že je jejich nedostatek velký nebo kritický.
