Kdo by neholdoval sexu. Kde je ale ta hranice, která odděluje častou chuť na erotické hrátky od chorobné hypersexuality? Přečtěte si několik málo informací o satyriáze, mužské obdobě nymfomanie. Nedávný průzkum amerického časopisu ABC News potvrdil v našich myslích zakořeněnou představu, že muži jsou obecně promiskuitnějšími a více sexuálně založenými bytostmi než ženy. Z výzkumu vyplynulo, že zatímco na průměrnou americkou ženu do věku čtyřiceti let připadá šest sexuálních partnerů, stejně starý muž stihne hupnout do peřin s celou dvacítkou zástupkyň něžného pohlaví. Také ve fantaziích a představách prohlubují muži genderovou propast – několikrát denně myslí na sex celých 70% mužů, což je dvakrát více než u ženského pokolení. Nutno podotknout, že výše zmíněná čísla nelze brát doslova, neboť každý z nás je velmi individuální. Faktem však je, že pokud vám sex nebo myšlenky na jeho provozování brázdí mysl co chvíli a ruší od ostatních činností, můžete se pomalu ale jistě hnát do průšvihu.
Jak časté erotické počínání je považováno za příliš časté a kdy sexualita hraničí se satyriázou? Podle odborníků je velmi těžké najít hranici, protože zatímco pro některé jedince a páry je plně dostačující jedno milování týdně, jiné dvojice se spokojeně oddávají postelovým radovánkám sedmkrát častěji. Zatímco zdravému jedinci však i častý styk stačí k uspokojení, „závislák“ nedojde k vnitřnímu uspokojení ani při pěti stycích denně. „Satyriáza označuje nadměrnou či obtěžující potřebu sexuálního vybití, které narušuje partnerské vztahy a nutí postižené k takové frekvenci partnerských nebo masturbačních aktivit, které ztěžují sociální a profesionální funkce,“ uvedl uznávaný doktor Zlatko Pastor pro elektronický magazín Žena.cz
Jako měřítko hypersexuality tak nebývá považována četnost, ale právě stupeň psychické frustrace z neuspokojení a míra zasahování „nemoci“ do běžných každodenních aktivit. Začnou-li vaše enormně časté avantýry narušovat vztah, soužití s rodinou případně pracovní výkon, je načase vyhledat odbornou pomoc. Jako nejefektivnější léčba se dosud osvědčila psychoterapie a autogenní tréninky.
Lékařské statistiky u nás i ve světě však uklidňují, že chorobné chování se týká jen zlomku populace. Pokud rád provozujete milostné řádění a dokážete si orgasmus nadávkovat často a s gustem, rozhodně ještě nemusíte mít obavy ze závislosti na sexu.
