Habermannův mlýn – jak to bylo?

Sdílejte tento článek na Facebooku

Otázka sudetských Němců a jejich divokého odsunu po skončení 2. světové války patří k nejkontroverznějším tématům naší novodobé historie. Ty, kdo viděli stejnojmenný film režiséra Juraje Herze, jistě zaujme i předmluva, kterou ke knize Josef Urbana napsal. Jedním z mála lidí, kteří tehdy dokázali zůstat nad věcí, byl německý mlynář August Habermann. Dával práci Čechům i Němcům, a i po začlenění Sudet do Třetí říše vytvářel pro své zaměstnance ochranný štít.

Šílená doba ale dostihla i jeho. Z jeho chráněnců se po válce stali samozvaní kati, kterým šlo spíš o Habermannův majetek než o spravedlnost. Děj se v knize odvíjí trochu jinak, než jej znáte z filmového zpracování, na vyznění příběhu to ale nic nemění. Tak jak to vlastně všechno tehdy bylo?

Sdílejte tento článek na Facebooku
Předchozí článek
Následující článek