Společnost Goodyear Dunlop Tires realizovala průzkum Goodyear Good Driver 2009, jehož tématem byly zkušenosti českých řidičů s aquaplaningem. Z průzkumu vyplynulo, že řidiči tento jev podceňují a že o aspektech, které jej ovlivňují, mají nedostatečné znalosti.
Aquaplaning je když…
Tento jev je charakterizován jako ztráta kontaktu mezi vozovkou a pneumatikou způsobená vodním sloupcem, který se vklíní mezi vozovku a pneumatiku. Výsledkem je absence přilnavosti a s tím související neovladatelnost automobilu.
Co je aquaplaning vědí starší muži
Definovat aquaplaning dokázalo 60 % respondentů, a to nejčastěji muži s vyšším vzděláním ve starším věku, tedy i s více zkušenostmi. Celých 13 % dotázaných vůbec nevědělo, co pojem aquaplaning znamená, nejčastěji to byly ženy, lidé s nižším vzděláním a lidé mladší 45 let. Zbylých 27 % řidičů definovalo aquaplaning alespoň částečně, respektive jmenovali některý z jevů, který aquaplaning doprovází.
Co si myslí čeští řidiči
Podle názoru řidičů aquaplaning nejvíce ovlivňuje rychlost vozidla (98 %) a množství vody na vozovce (97 %). Naopak hloubka dezénu pneumatiky podle řidičů na aquaplaning vliv nemá (98 %), 77 % respondentů dokonce tvrdilo, že hloubka dezénu pneumatiky „rozhodně nemá vliv na aquaplaning“.
Kde je pravda
Samozřejmě, že aquaplaning zásadním způsobem ovlivňuje rychlost vozidla a množství vody na vozovce, ale stejně tak důležitou roli hrají i pneumatiky – tvar a hloubka jejich dezénu. Dále vznik aquaplaningu závisí na kvalitě vozovky a technickém stavu vozidla (tlumiče a brzdy).
S aquaplaningem se řidiči mohou nejčastěji setkat při jízdě po dálnicích a rychlostních komunikacích. Riziko aquaplaningu se zvyšuje ve spojitosti s nekvalitním povrchem komunikace, kdy se mohou vytvářet kaluže ve vyjetých kolejích. Aquaplaning hrozí zejména v úsecích, kde se pohybujeme rychlostí vyšší než 70 km/hod.
Jak předcházet aquaplaningu
Kromě správného technického stavu automobilu a pneumatik může řidič snížit riziko také vlastní pozorností a dodržováním několika základních pravidel. Především je vhodné sledovat vozovku a jejímu stavu přizpůsobit styl a rychlost jízdy. Blíží-li se úsek viditelně tvořený velkými kalužemi či souvislou vrstvou vody, je potřeba postupně zpomalovat, ale jen do chvíle než do tohoto místa řidič vjede. Při samotném průjezdu takovým místem se však v žádném případě již výrazně do ovládání automobilu zasahovat nesmí. Řidič by měl automobil vést přímým směrem, zpevnit držení volantu a nebrzdit! Pokud má řidič dojem, že došlo ke ztrátě kontaktu pneumatik s vozovkou, pak vyšlápne spojkový pedál a vede automobil v přímém směru. Během jedné až dvou sekund by mělo dojít k opětovnému kontaktu mezi vozovkou a automobilem. V žádném případě se v takové situaci nesmí brzdit či manévrovat s automobilem.
