Ovládáme město nebo město ovládá nás? Stáváme se automaty? Je pražský primátor spíše cyklista nebo populista? Jedeme v tom všichni? Inspirující, emotivní a vtipný dokumentární příběh režiséra Martina Marečka hledá hravým způsobem odpovědi na otázky související s životem ve městě, civilizací v pohybu a dobrodružnou cestou ke změně. Osobní příběh režiséra a jeho pokusu proměnit město kolem sebe. Do kin přichází dokument o městě – Auto*Mat.
Co nám o něm řekl sám autor?
„Bydleli jsme v centru Prahy. V bytě jsme kvůli hustému provozu téměř nevětrali. Na protější křižovatce se pravidelně objevovaly barevné fleky a rozbité sklo z nabouraných vozidel. Parkující auta ukousla chodník tak, že vedle sebe neprošli dva lidé. Přemýšlel jsem, že bych o tom natočil film – stačilo by jen vystrčit kameru z okna. Pak mi ale došlo, že natočit jen film nestačí. Vznikla by pouze další polemická esej, která by oznamovala všeobecně známé a oslovovala oslovené. Netrvalo dlouho a s přáteli jsme vymysleli projekt pro město, které máme rádi. Zrodil se Auto*Mat, provokativní nástroj i obrodná iniciativa za zdravou Prahu. Postupně jsem se proměnil z filmového režiséra v uměleckého diverzanta i magistrátního lobbistu. Sondování možné změny. V průběhu šesti let proběhla řada akcí, vyjednávání s politiky, cyklojízd, odborných seminářů i první pražský pokus o Den bez aut. Úspěchy, srážky, vize, zklamání, utopie, střízlivění, šance… Všude byla přítomna dokumentární kamera. Auto*Mat je film v rukou i pokus o město pro život.“
Film jste natáčel šest let, předpokládám, že za tu dobu jste musel nashromáždit opravdu velké množství materiálů. Bylo těžké ve střižně vytvořit výslednou podobu filmu? Jak dlouho střih trval?
„Materiál jsem sbíral průběžně, průběžně ho i natahoval do počítače. Upřímně, nevím, kolik hodin to nakonec bylo. Na jaře 2008 jsem vytvořil první hrubou verzi, která měla devět hodin. Bylo v ní všechno, co jsem považoval za podstatné. Vývoj postav, jemné odstíny situací, odborné analýzy, pozadí akcí. Věděl jsem, že tento tvar asi na veřejnost nepronikne a seriál nebyl v plánu… Proto jsem přizval střihačku Janku Vlčkovou, která pak milosrdně pomohla najít nemilosrdnou cestu ke zkratce.
Jedná se o film osobní, vystupujete v něm vy i vaše rodina, film komentujete… Nebál jste se jít takto „s kůží na trh“?
„Film rámují pozorovatelské záběry z okna na provoz křižovatky pod mým bytem, které jsem si sám pro sebe jistou dobu sbíral a uštěpačně komentoval. Tak to celé začalo, motivace byla osobní. Jestli zůstat u brblání, nebo něco udělat. Postupně se nabalovaly různé vrstvy, sledování iniciativy Auto*Mat, rozpravy nad individuální mobilitou s rozličnými osobnostmi atp. V devítihodinové verzi byly vrstvy vyrovnané, ale lidé, kteří ji viděli, celkem shodně tvrdili, že je nejvíce zajímá osobní linka. Ve filmu tak pak zůstaly i momenty, které obsahují mou trapnost a snad i sebeironii. Slogan „jedu v tom“, který si ve filmu lepím na vlastní auto, doufám, platí i pro mou osobu uvnitř celého dění. Při některých scénách jsem ve střižně zavíral oči a vždy asi budu. Film není recept, sběrnice ani zrcadlo, ale gesto.“
Film byl již dříve v rámci akce iniciativy Auto*Mat promítán – s jakými diváckými reakcemi jste se setkal?
„U spřátelených osob jsou dojmy očekávatelné, ale mimo poučený hlouček jsem zaznamenal naštvanost na stav lokální politiky, snad i chuť zvednout se a něco udělat. Několik lidí, které jsem pár dní po projekci potkal, mi sdělilo příbuzný postřeh: „Chodím po Praze a všímám si zahuštěných ulic, ataků, začal jsem vnímat město.“ Z toho mám radost. Film snad proměnil malý automatismus.“
Jste optimista? Věříte, že nastane situace, kdy bude organizace Auto*Mat zbytečná?
„Myslím, že nemusí být zbytečná nikdy. Pro mě je u Auto*Matu zásadní symbol hvězdičky uprostřed názvu. Oživující princip. Hravost. Auto*Mat není organizací destruktivní, fundamentalistickou, protestní, proti autům. Spousta členů autem občas určitě jezdí. I moje východisko nebylo aktivisticky-bořitelské, ale spíš rodinně-konzervativní ve smyslu vztahu k místu pro život. Mám rád Prahu. AutoMat iniciativa je zaměřená na kultivaci města, může se společně s městem vyvíjet. Samotné nastavení záleží na potřebách lidí, kteří iniciativu tvoří. Můžou se dát třeba na městské zahrádkářství… Vážně, AutoMat nehlásá nic revolučního, trend vlídné a šetrné dopravy je běžný ve Vídni, Paříži, Londýně, Kodani a dalších metropolích. Spočítali si, že je to pro ně výhodné…“
