Zarputilí zastánci francouzské a italské klasiky se vpádu australských vín na evropský trh dlouho bránili. Nakonec však zvítězil argument jasně nejsilnější, a to nižší cena za víno srovnatelné kvality. Většina odborníku se shoduje v tom, že teprve nové přístupy australských vinařů k výrobě vína, zavedení nových odrůd a investice do moderních technologií otevřely australským vínům cestu do světa. I když Australané z velké části zůstávají věrni svému oblíbenému pivu, i mezi místními obyvateli obliba vín stoupá. I u nás můžete koupit velmi dobrá australská vína, která vás nadchnou svým bohatstvím chutí, které získávají díky horkému a slunečnému australskému počasí. Australská vína většinou nepocházejí z jedné vinice. Vinaři zde totiž kladou velký důraz na to, aby si víno udrželo stálou kvalitu i v případě, že se ročník zcela nevyvedl. Konzumenti australských vín požadují konstantní chuť vína, což vzhledem k výkyvům počasí vyžaduje míchání vín z různých vinic. V Austrálii se narozdíl od Evropy smějí vinice zavlažovat, jinak by se mohlo stát, že nejen že část úrody zničí divoká australská zvěř, ale také úmorné vedro a pražící slunce. Zavlažovací zařízení je velmi důmyslné a rafinované, takže je možno například keře postřikovat jen ze strany listů, nikoliv hroznů. Stejně jako zavlažování je i způsob kvašení a zrání trochu odlišný od evropských způsobů. Australská vína jsou mnohem méně kyselá než vína evropská, a proto se nenechává mošt zcela prokvasit. Víno potom zraje většinou ve velkých nerezových tancích a aroma a chuť dubového sudu nahrazují dubová prkna umístěná v tancích. U drahých vín však i v Austrálii setrvávají u klasického dubového sudu.
Vinařské oblasti jsou v Austrálii roztroušeny po celém kontinentu, sever je však příliš horký a suchý, a proto se hlavní oblasti soustřeďují do jižních částí světadílu. Od západu k východu je to Západní Austrálie, Severní teritorium, Jižní Austrálie, Queensland, Nový Jižní Wales, Victoria a Tasmánie. Nejvýznamnější australská vinařství leží na západě v oblasti Perth a Margaret River (Západní Austrálie), Clare Valley, Adelaide Hills, Mc Laren, Barossa, Padthaway a Coonawarra (Jižní Austrálie), Yarra Valley ve Victorii a Griffith, Hunter Valley a Canbera (Nový Jižní Wales).
Tak jako v Argentině Malbec nebo v Chile Carmenere, je v Austrálii také jedna odrůda, která zde našla vysloveně „druhý domov“, a to původně ve Francii pěstovaný Syrah, který Australané překřtili na Shiraz (ovšem zapátráme-li v historii, zdá se být originální jméno spíše Shiraz). I když její původ je snad až v někdejší Persii, australský Shiraz se tváří, jako by byl pro australskou půdu přímo stvořený. Dalšími odrůdami pro výrobu červeného vína je Cabernet sauvignon, i když se v Austrálii spíš míchá se Shirazem, další oblíbený je Grenache, Merlot a Petit verdot, který ve francouzském Bordeaux podlehl stejně jako další odrůdy révokazovi. Z bílých odrůd se pěstuje převážně Chardonnay, Sauvignon blanc se již většinou míchá, a to se Sémillonem nebo Verdelho, což je odrůda původem z Portugalska, kterou ovšem nezaměňujte se španělskou Verdejo.
Pokud se někdy setkáte s dobrým australským Shirazem, těžko jej vyměníte za nějaký jiný. Pod horkým australským sluncem tato odrůda zcela rozvine svou smyslnou vůni, která zahrnuje všechno tmavé ovoce, jako ostružiny, borůvky, černé třešně či švestky, při podrobnějším zkoumání najdete čokoládu, pepř a další koření a dobře vyzrálé víno vám připomene také kůži a praženou kávu. Chuť je velmi jemná, ale dostatečně silná, u mladšího vína malinko tříslovitá, i když zráním se třísloviny velmi zjemní a zakulatí. Podávejte je při 16 – 17 stupních, abyste si dostatečně mohli vychutnat krásnou intenzivní vůni. Víno se hodí k červeným masům, ale i k zelenině připravené s výrazným kořením.
Cabernet sauvignon bývá tříslovitější, a proto se s ním setkáte spíše ve spojení se Shirazem. Tato směs je pro Austrálii typická a také se nejvíce používá. Pokud se rok vydaří, je Cabernet sauvignon jemný a hladký s chutí lesních jahod a malin. Grenache a Merlot jsou odrůdy používané nejčastěji do směsí vín, někdy dokonce růžových, která vynikají lehkostí a výraznou ovocnou chutí a vůní. Mezi bílými víny vévodí Chardonnay, jehož chuť i vůně se však může měnit v závislosti na oblasti, z níž pochází. Může být sladší i s jemnou kyselinkou, kulatější i svěžejší. Rozhodně v něm však najdete meruňky či broskve, citrusové plody, méně často lehkou příchuť másla a medu. Sémillon je odrůda, která bývá většinou používána ve spojení se Sauvignon blanc nebo Chardonnay. Bývá to plné a bohaté víno, s chutí medu či fíků a vůní květin, v chladnějších oblastech však také svěží, suché až lehké. Sauvignon blanc je svěží, aromatické víno, které připomíná vůni trávy či kopřiv, zelených paprik nebo angreštu.
Australská vína se hodí nejen k různým pokrmům, ale také k popíjení s přáteli, proto by ve vaší vinotéce neměla chybět.
