Často se ale chová přesně opačně, což dokazuje například masivní spotřeba plastů
při využití food-delivery či rychlého občerstvení. Často se mluví o tom, že zástupci generace Z mají ekologické chování ve své DNA a preferují udržitelné produkty a služby. Nebude to ale úplně pravda, když vidíme oblibu mladých v rychlých občerstveních a dodávkách jídla domů nebo do kanceláře, kde se jednorázovými obaly plýtvá ve velkém. Stejně tak nehospodárnost v nakládání s potravinami obecně.
Zástupci generace Z jsou často považováni za ekologicky uvědomělé a ochotné přijmout udržitelné praktiky do svého každodenního života. Měli by dávat přednost udržitelným nákupům a mít tendenci k většímu zapojení do environmentálních aktivit.
Na druhé straně je zde zvyšující se popularita rychlého občerstvení a služeb doručování jídla, které jsou spojeny s vysokou spotřebou jednorázových plastů. Průzkumy a měření ukazují, že obaly na jídlo a nápoje z rychlého občerstvení produkují tuny plastového odpadu, kterého je stále více. Což naznačuje, že konzumní chování mladých lidí může být v rozporu s jejich ekologickými hodnotami.
Krabičky food-delivery, ale i plýtvání jídlem v domácnostech
Černým svědomím mladých generací je plýtvání obaly ve fastfoodech a při food-delivery. Podle některých zdrojů se v Evropské unii spotřebuje ročně jenom pro služby food-delivery 1,5 – 2 miliony tun plastových obalů. A zde je jasné, že na tom mladí mají velký podíl.
Je pravda, že jídlo domů je výdobytkem a charakterem digitálních generací. Neustále vznikají další a další pokusy množství plastu eliminovat zavedením alternativních obalů, ale vše stále stojí na ceně a masovém rozšíření.
Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá to z dat Ministerstva životního prostředí. V Evropě vzniká největší množství potravinového odpadu v domácnostech, na plýtvání jídlem se podílí z 53 procent. Dalších 31 procent odpadu jde na vrub zpracování a výrobě, devět procent ztrát připadá na restaurace a pohostinství a sedm procent na maloobchod a distribuci, uvedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
„Plýtvání potravinami je fenomén s významnými ekonomickými i společenskými důsledky. Neefektivní koncové využití potravin, plýtvání, s sebou nese významné environmentální dopady a k plýtvání potravinami dochází v rámci celého potravinového řetězce. Mnozí poukazují na fakt, že koncové prvky tohoto řetězce – domácnosti – se na něm podílejí zásadní měrou a udávají, že právě na úrovni domácností je produkováno nejvíce vyhnutelného potravinového odpadu,“ říká Lea Kubíčková, která působí na Mendelově univerzitě v Brně a dodává: „Z mnoha studií plyne, že ačkoliv mladší generace jeví větší zájem o životní prostředí a udržitelnost, přichází o zásadní schopnosti a informace. A bohužel plýtvá potravinami ze všech nejvíce. Některé studie se shodují, že mladí značně plýtvají potravinami, jelikož mají malé zkušenosti s hospodařením s nimi.“
Ženská hygiena na jedno použití
Žena za rok v průměru spotřebuje okolo 260 – 325 ks jednorázových vložek či tamponů. Za 5 let je to 1 300 – 1 625 ks. Problém odpadů z domácností spočívá v tom, že putují jako odpad buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek, velká část pak podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který negativně přispívá ke klimatickým změnám. Při vyhnívání se také uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují okolí. „
Ve sdílení jsou mladí dobří
Sdílená ekonomika je také doménou mladých. A pomáhá jim v ekologickém životním stylu. Nemusí pořizovat věci, které nepotřebují a mohou si je půjčit. Jedná se o módu, elektroniku, vybavení domácnosti a třeba i automobily.
Nadšenci jsou mladí do technologií a nových ekologických materiálů a řešení
Mnoho mladých je vyloženě nadšených do nových ekologických technologií a nových eko materiálů. Velmi rádi si pořizují věci z druhé ruky nebo z recyklovaných materiálů.
Proč tento rozpor v chování?
Rozpor v chování může být výsledkem řady faktorů, včetně pohodlí, snadné dostupnosti určitých neekologických možností a sociálního tlaku. Mladí lidé mohou být ekologicky uvědomělí, ale zároveň chtějí rychlé a pohodlné řešení třeba pro své stravovací návyky, což může vést k častějšímu využívání služeb, které generují velké množství odpadu. Je proto důležité, aby byly tyto služby revidovány a aby byly nabízeny udržitelnější alternativy. A neposledním aspektem je tedy dle studií absence informací, znalostí a zkušeností, například s řádným hospodařením. Zde by mohli pomoci školy, edukovanější vrstevníci i rodinní příslušníci.
Zdroj a foto: Aspen
