Muži vaří rádi a jsou v tom opravdu dobří. Stačí se podívat na jména slavných šéfkuchařů. Dnešní emancipovaná moderní domácnost už naštěstí nedělí práce na „mužské“ a „ženské“, tátové ale přesto nejsou v kuchyni vždycky úplně sebevědomí. Zvlášť když se vaří také pro děti. A tady je opravdu dobré znát některé zásady dětského stravování.
Jídlo pro dospělého a pro dítě dvou či tříleté může mít stejný základ, bude se ale lišit způsobem ochucení. Podstatný je také způsob přípravy, protože pro malé dítě se ne vše hodí. Jak na stravování nejmenších? Vařit pro mrňouse není nic těžkého, vždyť s blížícím se druhým rokem se už dítě stravuje podobně jako my, alespoň co do jídelního režimu a typu konzumovaných jídel.
Mají snídani, oběd a večeři, v mezičase ještě dopolední a odpolední svačinku. Tak by měl podle odborníků vypadat stravovací režim, a pokud třeba vynecháte svačinku, může to znamenat potíže i s dalším jídlem. Hlad se totiž projeví dřív než u dospělého, a když nevydržíte s nervy, povolíte sem tam nějakou čokoládu před obědem, jídlo pak pochopitelně zůstane na talíři, protože teď zrovna už potomek zase hlad nemá.
Stejně důležité je ovšem složení stravy. Děti by měly jíst zeleninu, ovoce, ale také obiloviny, maso a mléčné výrobky. Kromě základních složek výživy, tedy bílkovin, sacharidů a tuků, potřebuje dětský organismus přijímat ve stravě také vitamíny, minerály a stopové prvky. Tyto látky sice tělo potřebuje jen ve velmi malém množství, jejich nedostatek ale může mít za následek zdravotní problémy nebo nedostatečný vývoj.
Hlavní zásady výživy dětí
– dítě potřebuje správné množství energie s ohledem na svůj věk a fyzickou aktivitu – ani méně, ani více
– má mít pestrý jídelníček obsahující všechny potřebné živiny – bílkoviny, tuky, sacharidy, vlákninu, vitamíny a minerální látky
– nesprávné složení jídelníčku znamená nedostatek některých živin a naopak přebytek jiných a může vést k neprospívání dítěte, problémům s váhou, rozvoji různých nemocí apod.
– při budování správných stravovacích návyků potřebuje mít vzor v ostatních členech rodiny
Tati, to pálí, to jíst nebudu!
Hodně mužů dává přednost výraznému jídlo, v němž je dost koření. Oblíbené jsou čili papričky nebo kyselé okurky, výrazné omáčky, grilované maso a podobně. S takovou ovšem u dětí nepochodíme. Dětská chuť je mnohem jemnější, nepreferuje výrazná jídla, tedy dokud je tomu sami nenaučíme. Odborníci varují především před nadužíváním soli, ale ani jiné koření nebude pro dítě tím pravým. Hodí se některé jemnější bylinky jako petrželka, pažitka nebo kopr, méně oblíbený je česnek nebo cibule, pepř a další výrazná koření děti moc nenadchnou. Jak to vyřešit? Jednoduše při přípravě odložíme část jídla stranou pro děti a zbytek dochutíme podle svého. I když ubrat koření, to vlastně prospěje i dospělému. Kromě soli a koření nejsou pro batole vhodné ani uzeniny právě kvůli obsahu soli, ale i konzervantů. Nedoporučují se ani konzervy určené dospělým, instantní jídla s ochucovadly a konzervanty, produkty slazené umělým sladidlem, tepelně neupravené maso, ryby a vejce, a naprostou stopku by měly mít nápoje s obsahem kofeinu, alkoholu či chininu.
Které potraviny ničím neprospívají, ale mohou škodit:
– velké množství sladkostí, slazené nápoje – nebezpečí vzniku obezity, špatný vliv na chrup
– sůl, slané pochoutky (brambůrky, oříšky…) – může vést k problémům s ledvinami, zadržování vody v těle,
– nízkotučné potraviny – tuky jsou důležité jako zdroj energie, pro správné využití některých vitamínů či tvorbu hormonů, dětem se například odtučněné mléko nebo mléčné výrobky nedoporučují
– smažená jídla – při smažení potravina nasákne velké množství tuku
Autor: Romana Černá Foto: Samphoto
